Každý zaměstnavatel má k naplnění této podmínky ze zákona 3 možnosti:
a. může přímo zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (4%).
b. nebo může odebrat zboží nebo služby od někoho, kdo osoby se ZP přímo zaměstnává v podílu větším než 50% ze svého celkového počtu zaměstnanců.
c. nebo musí zaplatit finanční odvod do státního rozpočtu - což je nejméně výhodná varianta.
d. případně může kombinovat všechny uvedené způsoby.
Uvedený bod b) je ekonomicky nejvýhodnější variantou.
Uvedené způsoby je možno vzájemně kombinovat a zahrnout do ročního hlášení pro úřad práce.
Od koho můžete nakoupit výrobky a služby v režimu náhradního plnění?
Prodávat výrobky, poskytovat služby a plnit zadané zakázky může pouze zaměstnavatel s nadpolovičním podílem osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců, např. PROFISCAN s.r.o.
Výhody náhradního plnění.
Odběrem výrobků, služeb nebo zakázek v celkovém objemu rovnající se sedminásobku průměrné měsíční mzdy (PMM) za 1 - 3.čtvrtletí bez DPH uspoří zaměstnavatel finanční odvod státu ve výši 2,5 násobku PMM za každého povinného zaměstnance se ZP. Náhradní plnění tedy představuje úsporu ve výši až 35 %., což je srovnatelné se slevou na služby, zboží apod.
Legislativní pravidla v roce 2015
V zájmu omezení účelově vytvářených pracovních míst pro OZP obsahuje zákon limit poskytnutého náhradního plnění. Limit poskytnutého náhradního plnění všem odběratelům ze strany dodavatele „náhradního plnění“ v kalendářním roce je ve výši 36 násobku měsíční průměrné mzdy násobený přepočteným počtem OZP zaměstnaných u poskytovatele náhradního plnění za předchozí kalendářní rok.
V praxi doporučujeme zajistit si od poskytovatele náhradního plnění alespoň prohlášení o dodržení zákonných limitů.
Platné legislativní dokumenty najdete v sekci Legistativa.